Městys Vysoký Chlumec

Nejstarší dějiny

Jen málo měst a obcí zná přesné období svého založení. Také o příchodu prvních obyvatel na chlumecký vrch se můžeme jen domnívat. Nejstarší datovaná zpráva je z roku 1235, kdy se “z Chlumce” psal jistý Mrakota. Z roku 1250 pak pochází zmínka o dalším osadníkovi Vintíři. Lze tedy předpokládat, že v jejich době zde mohlo stát menší panské obydlí.

Hradní sídlo nejspíše vystavěl až ve druhé polovině 14. století Purkart Strnad z Janovic. Existenci této stavby máme prvně podloženou v roce 1382. Pod hradem vznikly dvě osady, jedna nazvaná Chlumec, druhá pak Víska. Chlumec býval už před třicetiletou válkou označován jako městečko nebo městys. V soupisu z roku 1617 se uvádí pouze “městečko pod zámkem”. Historie obce byla úzce spjata a do 1. poloviny 19. století v podstatě tvořena historií chlumeckého hradu. Život poddaných se odvíjel podle toho, komu hrad právě patřil. Příchod Lobkowiczů na Chlumec v roce 1474 se stal důležitým mezníkem, ovlivňujícím dějiny hradu i celého panství na celá staletí.

Jedním z nejdůležitějších odvětví pro vrchnostenské hospodářství byla v tehdejší době zemědělská výroba na poplužních dvorech. Většina obyvatel chlumeckého panství se tedy zabývala zemědělstvím a k tomu příslušnými řemesly. Přehledný a velice podrobně popsaný obraz panství přináší urbář z roku 1637. Panství mělo dva pivovary, čtyři ovčíny, šest mlýnů, cihelnu, pilu, 54 rybníků a 829 usedlostí. Přestože se veškerá bojiště třicetileté války /1618 - 1648/ nalézala daleko od chlumeckého kraje, nebyli místní lidé ušetřeni válečných útrap. Armády tu přešly několikrát a vždy za sebou zanechaly velkou zkázu. Vojáci vypalovali stavení i celé vesnice, zabili mnoho obyvatel a nadělali škody na majetku i hospodářském zvířectvu.

Chlumecké panství vzkvétalo nebo upadalo v závislosti na schopnostech a zájmech jeho majitelů. Jedním z nich se stal v roce 1739 Ferdinand Filip z Lobkowicz. Ten žil v cizině, o svůj majetek se nestaral a dal tak příležitost knížecím správcům k hospodaření ve svůj prospěch. V té době pod chlumeckou správu podléhaly i Sedlčany. Napětí mezi bezohlednými úředníky a poddanými přerostlo v selské bouře. Musela zasáhnout rakouská vláda, která ustanovila administrátorem všech panství za neschopného Ferdinanda jeho synovce Augusta. S chlumeckými poddanými bylo za Augusta nakládáno mnohem lidštěji a spravedlivěji. Levně si mohli pronajmout pozemky poplužních dvorů, tím se zlepšila jejich životní situace, obyvatelstva přibývalo, vesnice se rozšiřovaly a ozdobovaly novými stavbami.

Významnou událostí pro panstvo i poddané se stalo zrušení roboty v roce 1848. Na Chlumci zůstalo jen ředitelství velkostatku s úřednictvem. Nově vzniklé politické a soudní úřady byly zřízeny v Sedlčanech. Chlumec tak přišel o veškerou moc a dřívější slávu. Dosavadní název obce byl změněn na Vysoký Chlumec, aby byla osada odlišena od jiných Chlumců, kterých se v zemi nalézalo několik.

Dějiny po roce 1918

Se vznikem Československa v roce 1918 byly zrušeny šlechtické tituly. V období protektorátu zabavili lobkowiczký majetek němečtí nacisté, po druhé světové válce došlo k jeho částečnému navrácení, ale v roce 1948 byl veškerý majetek opět vyvlastněn.

Poválečná historie Vysokého Chlumce se začala psát již v posledních dnech války, plných očekávání, ale i obav před ustupujícími zbytky německých vojsk. Po osvobození se do obce začali vracet lidé, kteří byli za války ze svých domovů násilně vyhnáni. Počátkem roku 1948 byla provedena pozemková reforma zdejšího velkostatku. Mezi malorolníky bylo rozděleno více než 175 ha půdy, avšak v padesátých letech bylo započato s kolektivizací a ustavením JZD. V důsledku znárodnění a zestátnění byl vysokochlumecký hrad převeden do péče státu, pivovar byl zestátněn a místo bývalé lesní správy bylo zřízeno ředitelství státních lesů.

Obec postupně procházela řadou významných změn. Byl instalován místní rozhlas, zřízena mateřská školka a zubní ambulance, zlepšoval se stav veřejných komunikací a byly zajištěny autobusové spoje do Kamýka, Sedlce a Sedlčan. Vysázeny byly okrasné keře a stromy, zlepšila se úroveň služeb, v nově adaptované budově zahájilo provoz kino, prodejna potravin byla přeměněna v samoobsluhu. V obci byla zahájena výstavba bytovek, upraveno hřiště, proběhly práce na rekonstrukci elektrického vedení a přípravné práce k výstavbě obecního vodovodu. Zejména tato akce byla vzhledem k žulovému podloží velmi náročná. Stavební činnost se začala orientovat na výstavbu rodinných domků. V důsledku centralizace byly k obci připojeny další osady - Pořešice, Hrabří, Hradce a Jezvina. Koncem 70. let se počet obyvatel zvýšil na více než 800. I v dalších letech procházela obec řadou změn. V září 1983 byl dořešen nejpalčivější problém obce - začala téci voda z obecního vodovodu. Probíhala výstavba, přestavba, úpravy a modernizace objektů a komunikací. Tento proces pokračuje. Stále je co zlepšovat a zdokonalovat.

Tvoříme-li tyto stránky o Vysokém Chlumci, je třeba se s obdivem a úctou zmínit o činnosti dobrovolného hasičského sboru. Byl založen 1. května 1887 a jeho účelem bylo “spořádaným spolupůsobením ochraňovati při nebezpečí ohně život i majetek občanů a zachovávati požární řád policejní”. Hasičský sbor však nejen mnohokrát zasahoval při požárech v obci a okolí, ale byl i nositelem kultury a osvěty. Měl svoji zábavnou knihovnu a půjčoval knihy, pořádal přednášky, koncerty, divadelní představení, plesy, veřejná cvičení, výlety a vycházky. Někteří členové sboru byli odborně vyškoleni a působili jako zdravotníci (samaritáni). Předkové vytvořili základ tradice, ve které následující generace stále pokračují.

Tento INFO POINT vznikl za finančního přispění Středočeského kraje. 

www.sedlcanskemnakole.cz