Výstava akvarelů a kreseb tužkou dokumentující krajinu a zástavbu vesnic v oblasti středního Povltaví.

Karel Rampl (1897–1967) patří mezi profesionální výtvarníky, jehož kresebné dílo (akvarely a kresby tužkou) dokumentuje krajinu a zástavbu vesnic v oblasti středního Povltaví (zejména na Sedlčansku). Autor se věnoval i krajinomalbě v plenéru a to (kromě Sedlčanska) též na Semilsku a v okolí Liběchova (okres Mělník). Městské muzeum v Sedlčanech získalo kresby Karla Rampla do svých sbírek v roce 2006. Karel Rampl byl vyučen litografem a dále studoval na c.k. Umělecko-průmyslové škole a Státní grafické škole v Praze. Působil jako litograf a výtvarník.

Karel Rampl zachytil v polovině 60. let 20. století (většina jeho kreseb Sedlčanska je datována rokem 1964), zejména v okolí Kosovy Hory a Vysokého Chlumce, zasazení zemědělských usedlostí do krajiny středního Povltaví. Je rovněž autorem řady celkových pohledů na zdejší dominanty a krajinné prostředí. První tématickou skupinu jeho akvarelů zastupuje pohled od silnice na usedlost Březina v osadě Vyšatoly u Kosovy Hory, dále pohled na část zástavby Kosovy Hory a na Caltův statek nad Červeným Hrádkem. K těmto kresbám patří i akvarel zachycující náves v Janově u Kosovy Hory a pak velmi působivý akvarel zobrazující kamenný most o dvou obloucích přes potok Mastník v Kosově Hoře. Podobu krajiny ztvárnil například na obrazu Vltavy od Vestce u Hříměždic, s pohledem na Zrůbek, dále pohledem na Vysoký Chlumec od osady Příbyška či celkovým zobrazením obce Počepice. Krajinu s charakteristickými žulovými balvany dokládá kresba Kolihovského lesa (Soudný kámen). Autor se často věnoval i údolí potoka Mastníku s okolní přírodou.

Vystavené kresebné dílo Karla Rampla ukazuje, že i profesionálně školený výtvarník může být autorem dokumentární kresby k lidovému stavitelství, vesnické zástavbě i krajině sledovaného regionu.

Lubomír Procházka